FALATKA (25)

„Na začátku druhého ročníku střední školy mě má matka odhlásila ze školy. Udělala to z toho důvodu, že jsem ji a celé rodině udělala ostudu tím, že jsem rázně odmítla budoucího manžela – mého bratrance. Následně mě vyhodila z domu. Já jsem neměla u sebe žádné peníze ani kam jít. Můj otec mi poslal peníze, abych mohla jet za ním na Slovensko. U otce jsem bydlela do mých 18 let, poté jsem šla do Brna, znovu přihlásila na mou původní SŠ a dokončila studium. Velký zádrhel byla pro mě maturita. Dala jsem ji až na třetí pokus. Musela jsem se češtině hodně věnovat a zůstalo mi to v hlavě do teď. Po úspěšném složení maturity jsem šla hned na Masarykovu univerzitu studovat sociální obor.

Na VŠ jsem se mnohokrát během mého studia potkala s finanční krizí. Pomohla mi pracovnice z IQ Roma servis, hledala mi další stipendium a brigády.

Několikrát jsem si dokonce myslela, že se nezvládnu naučit na zkoušky v semestru i na státní závěrečné zkoušky. V těch obdobích jsem trpěla depresemi. Velmi těžko jsem některé semestry i ssz zvládla. Byla jsem tak zoufalá, že jsem přemýšlela o zázraky. Říká se, kdo věří v zázraky, tomu se i dějí. Přesně tak, vždy se zázrak u mě objevil a já zvládla nakonec všechny zkoušky.

Na konci třetího roku studia mě motivovala jedna má kamarádka. Pravidelně dostávala mzdu a já jsem zatoužila také po finanční odměně. Začala jsem si shánět práci. V Restartu mě přijali.

Je to sociální podnik, který pomáhá mladým lidem. Díky této práce na pozici prodavačky jsem odstranila trému při prezentaci s cizími lidmi a také jsem se naučila lépe komunikovat a řešit neočekávané situace.

V budoucnu bych ráda pracovala s dětmi a pomáhala jim, ať už v dětském domově jako vychovatelka nebo doučovat děti ze ZŠ.“